Aktuality

Vysoké školy už nemohou přešlapovat na místě

Praha, 22. prosinec 2003 (HN) Mně by stačilo, kdyby premiér řekl: Pověřuji odpovědné ministry, aby závazně jednali, jaké budou jednotlivé kroky reformy. Pak už bychom se uměli domluvit. Pokud k tomu nedojde, pak zbývá jenom křičet.
Vládní kroky v posledních týdnech kritizuje rektor Karlovy univerzity a předseda Konference rektorů Ivan Wilhelm. Jednoznačně podpořil protesty odborů, když vláda a poslanci nezvýšili dotace vysokým školám, postavil se za 1. lékařskou fakultu, když ministryně zdravotnictví chtěla zrušit její dětskou kliniku v Praze na Karlově. Rektor nejstarší středoevropské univerzity by měl konflikty spíše mírnit, Ivan Wilhelm ale tvrdí, že má důvody radikálně vystoupit: "Jednak stárnu, tak je to osobní záležitost, jednak se některé záležitosti mají podle mého soudu pohnout dopředu. Nemůže se přešlapovat na místě."
hn: Jak se mohou vysoké školy pohnout kupředu?
Pořád jsme se vymlouvali, že nevíme, jak ten krok udělat, co bude znamenat, jaká má být koordinace s vládou. Teď už jsme nechtěli nic jiného než finance. Úmyslně říkám nic jiného, protože peníze jsou jenom lapálie. Reforma přece je složitý proces, který se nedá udělat ze dne na den, pouhým rozhodnutím jednoho ministra, rektora, dokonce ani parlamentu.
hn: Rektorem jste už čtyři roky. Za tu dobu se nic nepodařilo a vy ztrácíte trpělivost?
Právě, že se trochu podařilo. Dokud jsme byli na mrtvém bodě a situace se vůbec neměnila, tak to bylo deprimující a obtížně se mohlo něco reálného dělat. Pak se ustavila nová vláda, ještě chvíli trvalo, než se nová ministryně vyznala na ministerstvu, než ustavila nového náměstka - ale pak jsme se docela dobře shodli, jak je potřeba změnit systém.
hn: Přesto vládu dnes kritizujete?
Shodli jsme se na tom s ministryní, ne s vládou. Také s úředníky ministerstva jsme se shodli, jak situace skutečně vypadá a také na tom, že dostaneme v příštím roce 5,2 miliardy navíc. Pokud bychom je dostali, na konci příštího roku by školy mohly vypadat poněkud jinak než letos.
hn: Návrh reformy už podpořila Konference rektorů i Rada vysokých škol?
Konečnou verzi si můžete přečíst na stránkách www.rektori.cz. Především je tam víc než deset parametrů, podle kterých bychom chtěli vysoké školy hodnotit a přidělovat jim finance. Nechceme někomu vzít a jinému dát, protože školy jsou podfinancované a nemůžeme ohrozit jejich existenci. Chceme trochu přidat všem školám a potřebujeme také volné peníze, které budeme dávat tam, kde se produkuje kvalita.
hn: Co je kvalitou vysokých škol?
Chceme absolventy, kteří se uplatní na trhu práce aspoň v rámci Evropské unie, a také vědu, která bude schopná konkurovat nejlepším.
hn: Z požadovaných peněz dostanete jenom třetinu. Co se tím ztratí?
Ztrácí se tím důležitý rok, kdy vstupujeme do Evropské unie. Odkládá se celý proces změny a to je bolestné především pro studenty. Pro ně je to rok života, někteří už budou končit a budou ohroženy jejich možnosti. Neříkám, že budou nezaměstnaní a že nenajdou práci v Evropě, ale je to nepozorovatelný proces. Když se podíváte, jak to bylo před pěti roky a jak to bude za pět let, je to postupná degradace. V tom je ta hrůza. Jako když lékaři kuřákovi říkají, ať už nechá kouření, že dřív umře, a on pořád kouří. Nejdřív bude jenom špatně dýchat, pak bude mít vysoký tlak a jeho stav se bude pořád zhoršovat. Stejně toho bude muset nechat, jen bude víc komplikací. U nás jsou dvě třetiny všech profesorů starší šedesáti let let, 96 procent docentů je nad 45 let. To nemá srovnání s žádným civilizovaným státem. Když se někdo ve Francii nestane profesorem do 40 let, tak si říká, už mi ujel vlak, zkusím to raději někde jinde. U nás naopak zůstává velice málo z těch mladších. Akademická kariéra pro ně není atraktivní nejen proto, že si málo vydělají, ale ani nemohou konkurovat kolegům v civilizovaných zemích.
hn: V čem je problém starších profesorů a docentů?
Když je někomu šedesát, tak je obtížné ho přesvědčovat, že je potřeba překopat celý studijní program. On ví, že ten program není špatný. Já také vím, že není špatný, ale už neobstojí v konkurenci.
hn: Pokud překonáte problém příliš starých pedagogů, čím nastartujete vysoké školy?
Je potřeba velice konkrétně hodnotit. V celých Spojených státech, v Kanadě a v Evropě se pořád hodnotí, pořád se srovnává. Není tak důležité, kolik máte vědeckých publikací, ale kolik jich máte letos ve srovnání s loňskem a předloňskem. Ten vývoj musí být jasně pozitivní. Musíme se pokusit, aby byl vývoj vědy a výzkumu na bedrech univerzit, aby vysoké školy pocítily odpovědnost. Odpovědnost za to, že kvalita musí být nejvyšší. Jestliže škola nemá žádný společný vědecký projekt s prestižní zahraniční univerzitou, tak se musím ptát, proč tomu tak je. Dnes ale dostávají vysoké školy od státu třetinu peněz na výzkum, zbytek jde na vzdělávání. Tím pádem je výzkum handicapován. Není možné samozřejmě, aby všichni dělali špičkový výzkum. Někteří mohou dělat bakalářské studijní programy. Na ty také navazuje nějaký výzkum, ale ten výzkum je jiný než doktorský studijní program. Vyšší odborné školy v Německu, kterých je tisícovka, jsou pokládány za velmi úspěšné, ale nejsou součástí univerzit.
hn: Základní myšlenkou je, aby vysoké školy dostávaly část peněz podle vědeckých výsledků. Na vědu je ale jiná státní instituce, Akademie věd. Navrhujete spojit její ústavy s univerzitami?
S akademií je to složité, jedná se přece o reálné lidi, každý z nich má svoje vazby a svoji tradici. Bylo by neštěstí akademii rušit, protože tam je velký kapitál. Spíš je otázkou jak fungovat dohromady. Už funguje celá řada společných pracovišť, jenom v Českých Budějovicích je společné centrum ekologie krajiny, v ústavu částicové fyziky v Ženevě spolupracují lidé z univerzit a akademie.
hn: Ale často se dělají stejné věci na dvou kolejích. Například na Karlově univerzitě existují tři katedry sociologie, přitom je akademický Sociologický ústav. To nevadí?
Každý může v oboru dělat něco jiného a navzájem se doplňovat. Víc mi vadí, když různá pracoviště vyžadují stejné přístrojové vybavení a neumějí se dohodnout, jak společně využít jeden daný přístroj.
hn: Máte příklady?
Nechci je zveřejňovat, dokud si to nevyjasním s těmi lidmi. V rámci univerzity jsme se už dohodli, že návrhy projektů vědecké činnosti od ledna 2005 budeme koncipovat jako jedna instituce. Pokud jsou dvě nebo více pracovišť, které se zabývají stejnou tématikou, musí pracovat dohromady.
hn: Zdůrazňujete kvalitu vědeckých výstupů. Například britská reforma vysokých škol má i další priority, třeba úroveň výuky a účast univerzit na hospodářském rozvoji regionů i celé země. Ty další věci podle vás nejsou důležité?
Jsou naprosto stejně důležité. Karlova univerzita má přece pět lékařských fakult a výsledky jejich výzkumu odebírají nemocnice. Máme velice úspěšnou farmaceutickou fakultu, která dostala zlatou medaili na mezinárodním veletrhu patentů v Curychu.
hn: Asi vás nikdo nepodezírá, že se nestaráte o jiné věci, přesto hlavní důraz dáváte na vědu. Proč právě tam?
Dobře, půjdeme na neznámé pole. Říká se, možná ne úplně přesně, že náš průmysl nebo ekonomika jsou příliš slabé na to, aby mohly spolupracovat s vysokými školami. Vysoká škola potřebuje přece jenom nějaké náklady, milión korun navíc jsou pro nás 2 promile z rozpočtu. Potřebovali bychom získat stamilióny nebo miliardy. Kdo z tuzemských průmyslových podniků vloží takové peníze? Nikdo. Šance je v tom, že od ledna 1999 jsme se stali veřejnoprávní institucí a jsme odloučeni od státu. Mohli bychom hledat v zahraničí, kdo ale našel partnery v jiné ekonomice? Je chyba, že to neumíme. Máme relativně levnou pracovní sílu, levné provozní náklady, šikovné lidi. Už dávno jsme měli s někým v zahraničí podepsat spolupráci.
hn: Pokoušíte se o to?
Pokoušeli jsme se, ale výsledky jsou zatím žalostné. Je pravda, že univerzita založila podnik Vakuum Praha, který vyrábí hi-tech a dodává do Nizozemska nebo pro Siemens. Existují dva tři takové podniky, ale pro Karlovu univerzitu to je málo. Pořád se vrací stejný problém. Když je někomu šedesát, a mně je víc než šedesát, tak výkon už není takový, jako když vám je o dvacet méně. Potřebovali bychom čtyřicátníky, pětatřicátníky, kteří udělají desetkrát víc než já. Ti se mohou opravdu chvíli soustředit a vymyslet, jak něco dělat třeba s japonským Olympusem. To jsou ti, kteří tady chybí.
hn: Dovedete si představit, že zahraniční investoři začnou vyhledávat výzkumné přednosti českých zaměstnanců?
Ano, mám s tím také osobní zkušenost. Předseda správní rady Olympusu mě zavedl do jejich výzkumného centra. Ukazoval, s jakými problémy si jen obtížně vědí rady. Šlo o nějaké informatické záležitosti. Přijel jsem zpátky a říkal na univerzitě: Pánové, v Olympusu mají problém a všemi deseti by brali spolupráci s naším výzkumem. Víte, kolik jsem na to našel zájemců? Ani jednoho! Protože, pane rektore, univerzita je akademické pracoviště. Nejde o to, že spolupráci s průmyslem neumíme. Ale fakticky se do ní nikdo nechce pustit. K tomu musíme najít konkrétní lidi. Každému, kdo by se dva roky věnoval takové činnosti, bych uměl zabezpečit volnou cestu zpět na fakultu. Přesto není zájem.
hn: Tak hrozí, že se výzkumný potenciál univerzit nevyužije?
Jak se říká, každý svého štěstí strůjce.
hn: Uskutečnění skvělých plánů podle vás brání jenom to, že vláda nechce dát peníze. Sehnat tři a půl miliardy je opravdu celý problém?
To je důvod, proč jsem nerudný. O těch věcech se bavíme nejenom s paní ministryní, ale i s premiérem, s jinými členy vlády, s poslanci, se senátory. Jsme ochotni říct, co uděláme v prvním roce, co bude následovat v druhém roce, a tak dál. A nikdo neřekne, to my nepotřebujeme, nechte to být, nebo já mám lepší návrh. Ministryně ve vládě neuspěla a rozpočtový výbor ještě řekne, že nebudou ani peníze, které schválila vláda.
hn: Reforma bez peněz není možná?
To neumíme udělat. Karlova univerzita má téměř 5 miliard korun ročního příjmu, z toho téměř miliardu vydělá sama. Hlavní příjem máme ze zahraničních studentů a těch bychom mohli přijímat víc, ale na úkor českých studentů. Domnívám se, že to není cesta. Karel IV. napsal v zakládací listině, že univerzitu založil, aby se naši věrní občané nemuseli doprošovat vědění v cizích krajích.
hn: Kvůli financím univerzity protestují už třetí rok - bez výsledku. Zkusíte teď něco ostřejšího?
Medvědí službu si udělali poslanci v rozpočtovém výboru. Větší vlna protestů a radikalizace akademické obce nastala právě po jejich zásahu do návrhu rozpočtu vysokých škol. Domnívám se, že situace se ještě vyostří, nikdo se už nechce dožít stejného zklamání jako letos. Nevím, co chystají radikálnější členové akademické obce, Česká konference rektorů bude normálním způsobem dál jednat s premiérem, se členy vlády a představiteli parlamentu. Ať řeknou, jestli stát má opravdu zájem o reformu a jestli jí vytvoří minimální podmínky. Musíme se dohodnout přinejmenším na střednědobém výhledu.
hn: Tedy se neobrátíte na veřejnost?
Zvu pana premiéra a další členy na výroční zasedání České konference rektorů. Mně by stačilo, kdyby premiér řekl: Pověřuji odpovědné ministry, aby závazně jednali o tom, jaké budou jednotlivé kroky a časový harmonogram reformy vysokého školství. Pak už bychom se s ministry a členy parlamentních výborů uměli domluvit. Je to otázka politického rozhodnutí. Pokud k němu nedojde, pak už opravdu zbývá jenom křičet. hn: Říkáte, že není možné reformovat bez peněz od vlády. Jiní říkají, že to nejde bez školného. To by nestačilo? Je potřeba přivádět peníze i z jiných zdrojů. Například sami vyděláme miliardu, z toho zisku ale musíme odvést daně. Kdybychom chtěli tyto peníze reinvestovat do vědy, tak by nám mohl stát tyto daně prominout. Vždyť je to jeho zájem. Dalším zdrojem by mohlo být, kdyby investoři mohli ještě před zdaněním zisku investovat do vědy. Tím by stát o nic nepřišel. A samozřejmě by pomohla také nějaká částka, kterou by platili studenti. Diskuse o tom už dávno přezrála.
hn: Podle vás by měli platit 10, nebo 50 tisíc ročně?
Určitě ne 50 tisíc. Doporučoval bych 10 nebo 15 tisíc, prostě peníze, které si každý normální zdravý student může přes prázdniny vydělat na brigádách. Současně s tím by se samozřejmě musela udělat sociální opatření, aby se školné nestalo pro studenty z chudších vrstev bariérou pro vstup do vzdělávání. Školné by pomohlo už jenom s obrovským přetlakem, který máme na některých oborech. Zájemci by si pak lépe rozmýšleli, kam půjdou studovat. Nejsem už tak optimistický v otázce, že po zavedení poplatků studenti začnou s obrovským elánem vyžadovat mnohem lepší kvalitu výuky než dosud. Teď už je přece velmi obtížné školy podezírat, že trpí nějaké nešvary nebo levoty. Je celá řada nedostatků, ale přinejmenším se snažíme každého přimět, aby odváděl dobrý výkon a poctivě se věnoval své práci.

Ivan Wilhelm
Rektor Karlovy univerzity od roku 2000 se narodil před jednašedesáti lety v Trnavě na Slovensku. Je ženatý, má dceru. Promoval roku 1964 na pražské ČVUT na fakultě jaderné fyziky, kde pak nastoupil jako asistent. Od konce šedesátých let pokračoval v kariéře na Matematickofyzikální fakultě Karlovy univerzity, kde se stal roku 1994 docentem, o pět let později profesorem. V letech 1967 - 71 pracoval v Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v tehdejším Sovětském svazu. Jeho skupina se zabývala experimentálním výzkumem atomových jader. Po roce 1990 za Českou republiku domlouval spolupráci s jaderným výzkumným centrem CERN v Ženevě.

Protestu VŠ v Praze se zúčastnilo 300 - 400 pedagogů a studentů

Praha, 3. prosinec 2003 (ČTK) Za zvuků smuteční hudby a skandování hesel prošel protestní průvod studentů nespokojených s financováním vysokých škol kolem Senátu a Poslanecké sněmovny. Policie odhadla počet účastníků zhruba na 300. Zástupci protestujících se vydali ke sněmovně, kde předali dokument nazvaný "pitevní zpráva českého vysokého školství" předsedovi školské sněmovní komise Waltru Bartošovi (ODS). Ke zdi sněmovny položili studenti smuteční věnec, zapálili kolem něj svíce a vysypali popel vysokých škol, který přivezli olomoučtí studenti. Zhruba v 15:00 se průvod vrátil zpět ke stanici metra Malostranská, kde se všichni účastníci v klidu rozešli.
Před sněmovnou se nespokojenci setkali nejen s Bartošem, ale i s ministryní školství Petrou Buzkovou (ČSSD), přicházející na zasedání. "Já samozřejmě ty studenty, kteří tady jsou, chápu, protože vysoké školy opravdu podfinancované jsou. A chápu, že studenti jsou alergičtí, když se sahá na peníze pro vysoké školy" řekla. "Všechny politické strany mají ve volebních programech podporu vzdělání a nakonec z více než pěti už slíbených miliard zůstalo jen torzo," řekl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil, který demonstroval spolu s vysokoškoláky.
Pracovnice Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy si stěžovaly, že jsou ve školách přeplněné posluchárny, chybějí bezbariérové vchody. "Máme jen tři balíky papíru na měsíc, to je směšné. Kdybychom nedělali doplňkovou činnost, tak bychom neměli ani na tonery do kopírek, je to ostudné," řekla jedna z nich. Nevěří ale, že dnešní akce politiky přesvědčí a že vysokým školám přidají. Podle nich by si měli vyzkoušet pracovat za takových podmínek. Jeden z pražských pedagogů upozornil na nespravedlivý způsob rozdělování peněz mezi školy. Humanitní obory dostávají méně peněz než technické. Proto podle něj nejsou školy v protestech jednotné.
Poslanec Bartoš s vysokoškoláky a odboráři krátce pohovořil. Jejich protest považuje za legitimní. Sám prý při dnešním projednávání státního rozpočtu pro příští rok usiloval o další dvě miliardy. "Vládní koalice tento návrh bohužel zamítla," poznamenal. Naopak ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) protest odmítl. "Byl by oprávněný v situaci, kdybychom dali vysokým školám stejně nebo méně, ale my jim dáváme víc, než mají v letošním roce," řekl novinářům.

Demonstrace odborů bude ve středu 3. 12. odpoledne

Praha, 2. prosinec 2003 (ČTK, vlastní materiál) Demonstranti dají ke sněmovně "pitevní zprávu" vysokého školství. Dokument podle nich objasňuje příčiny "úmrtí" českých vysokých škol. Vysokoškolští pedagogové a studenti vyjdou ke sněmovně od stanice metra Malostranská zhruba ve 14:00, uvedl předseda Vysokoškolského odborového svazu František Barták.
Trasa protestního pochodu: Sraz ve 13.30 hod. u stanice metra Malostranská, odtud ulicí Valdštějnskou přes Valdštějnské náměstí do Sněmovní a ulicemi Thunovskou, Tomášskou a Letenskou zpět na Klárov.
Zpráva Vysokoškolského odborového svazu o stavu školství zde.

Studenti v Olomouci pohřbili vysoké školy

Olomouc, 2. prosinec 2003 (iDnes) V průvodu městem se sešlo několik set studentů, kteří nesouhlasí s tím, jak úředníci v Praze rozhodují o vysokých školách. Na protest mladí lidé spálili makety všech českých vysokých škol. Demonstrace začala u informačního centra UP Olomouc, pokračovala přes Horní náměstí na Dolní náměstí, odtud kolem Tržnice k Právnické fakultě a skončila u Pedagogické fakulty. V místě, kde pochod skončil, spálili Olomoučtí atrapy všech českých vysokých škol. Spálené "ostatky" škol převezou studenti do Prahy, kde triptych "Pohřeb vysokých škol" skončí. Z Olomouce pojede autobus, v hlavním městě se k nim přidají i kolegové z jiných měst. Mladí lidé by popel rádi uložili před zdi Poslanecké sněmovny. Poté předají politikům vlastní zprávu o stavu školství. V jejím textu bude mimo jiné toto: "Vysoké školy přestaly existovat a vláda ušetří mnoho miliard, které nutně potřebuje pro banky, železárny a baseballová hřiště." S popelem chtějí předat také 24 rakviček. Přesně tolik je ČR vysokých škol.

Ministerstvo školství bude propouštět

Praha, 26. listopad 2003 (HN) Ministryně školství Petra Buzková přistoupí k propouštění zaměstnanců v organizacích svého úřadu, aby získala 150 milionů korun pro vysoké školy.

Poslanec W. Bartoš chce zvýšit rozpočet pro vysoké školy

Praha, 26. listopad 2003 (iŽurnál) Proti záměru ubrat peníze vysokým školám protestuje akademická obec. Podporu má u stínového ministra školství Waltera Bartoše z ODS. Podle něj zůstaly sliby vlády o prioritní podpoře oblasti vzdělávání jen na papíře: "Budu navrhovat při projednávání státního rozpočtu na rok 2004 ve druhém čtení o dvě miliardy posílit rozpočet veřejných vysokých škol na úkor ministerstva práce a sociálních věcí - aktivní politiky zaměstnanosti." O konečném přijetí rozpočtu mají poslanci hlasovat za týden, tedy ve středu 3. prosince.

Akademici vyzývali poslance, aby zvýšili rozpočet vysokých škol

Praha, 25. listopad 2003 (ČTK) Zástupci akademických senátů Univerzity Karlovy předávali dnes ráno před sídlem parlamentu poslancům dopis s výzvou, aby se zasadili o zvýšení rozpočtu vysokých pro příští rok. Poslancům přicházejícím do sněmovny předávalo dopisy asi deset akademiků, oblečených v talárech. Potíže jim působilo to, že většinu poslanců neznali. "Zdá se nám, že se někteří poslanci zapírali," řekl ČTK předseda akademického senátu lékařské fakulty Jan Bruthans. Někteří dopis převzali a pospíchali dál, jiní akademiky vyslechli a diskutovali s nimi o problémech škol.
"Nečekáme, že se po naší akci zvýší rozpočet vysokých škol o miliardy," uvedl předseda akademického senátu Univerzity Karlovy (UK) Václav Hampl. Chtějí spíš, aby se špatná situace vysokých škol dostala do povědomí veřejnosti. Plánují tedy postupně se stupňující akce, jimiž chtějí na své problémy upozornit. Podle něj je důležité, jaké priority si společnost stanoví, zda chce stavět na vzdělanosti nebo ne.
Představitelé UK upozorňovali na to, že jim nejde jen o 150 milionů korun, o něž snížil částku určenou pro vysoké školy rozpočtový výbor parlamentu, ale snaží se upozornit na celkově špatnou situaci ve financování vysokého školství. Předseda sněmovního rozpočtového výboru a KDU-ČSL Miroslav Kalousek ČTK řekl, že jeho výbor již o změnách v rozpočtu školství jednat nebude. Poznamenal, že nechce, aby ministerstvo školství bralo vysoké školy a vysokoškolské studenty jako rukojmí své úrovně. "Ministerstvo školství je schopno v rámci kapitoly 150 milionů vysokým školám kompenzovat ze svých neinvestičních výdajů. To je to, co si rozpočtový výbor přeje, aby vysoké školy nepřišly ani o korunu, ale ministerstvo školství začalo čerpat kapitálové výdaje efektivně," řekl.
Dopis předali akademici také premiérovi Vladimíru Špidlovi a ministryni školství Petře Buzkové. Ministryně prohlásila, že jejich cíle jsou stejné. Podle ní mají akademici ještě šanci získat ve sněmovně aspoň 150 milionů korun. Bude záležet na tom, jak se jim dnes podařilo přesvědčit poslance, uvedla. Sama prý požádá poslance, aby se o rozpočtu vysokých škol hlasovalo zvlášť. Potom budou mít možnost ukázat, jak to s vysokými školami myslí, řekla. Rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm před časem sdělil, že škola má potenciál zařadit se mezi prestižní evropské univerzity, bez důkladné reformy ale o tuto možnost přijde. Pokud budou političtí představitelé nadále nevšímavě přecházet nedostatečné financování vysokého školství, hranice, která nás dělí od univerzit v EU, se změní v propast, uvedl.

Vysoké školy chystají sérii protestů

Praha, 21. listopad 2003 (HN) Akademická obec přišla na účinnou "odvetu". Zamýšlí místo českých studentů přijímat platící cizince.
Akademikům došla trpělivost. Chystají se na rozsáhlé protestní akce. Reagují tak na návrh poslance Michala Krause (ČSSD), který chtěl při projednávání státního rozpočtu připravit vysoké školy téměř o půl miliardy korun. A to proto, že univerzity letos nedokázaly vyčerpat všechny peníze na investice.
Školy tvrdí, že vina leží na ministerstvu školství, které pozdě rozepsalo projekty, díky kterým by se k penězům dostaly. Návrh připravit je o 430 milionů, který ještě včera měl podporu vládní koalice, přiměl vedení prakticky všech škol vypracovat strategii "odvety". Možná ji nebudou muset potřebovat. Rozpočtový výbor se včera smluvil, že návrh zmírní. Školám zřejmě navrhne vzít "pouze" sto padesát milionů korun. "Premiér Vladimír Špidla se o celou záležitost velice zajímal. Výsledkem toho je, že se investice vysokých škol budou zřejmě krátit daleko méně," uvedl včera Kraus. "Budeme ale od ministerstva školství požadovat, aby přesně doložilo, na co peníze půjdou. Také by každého čtvrt roku mělo předložit informace, jak se s penězi nakládá."
Bez ohledu na to, kolik nakonec poslanci vysokým školám vezmou, návrhy pobouřily akademiky. Ti už léta upozorňují, že vysoké školy přijímají stále více studentů, ale peněz dostávají stále méně. "Každý rok se to opakuje. Jednáme s vládou. Přineseme důkazy, jak je vysoké školství podfinancované. Vláda to uzná, slíbí peníze - a nakonec nám je ještě naopak vezme," míní předseda Rady vysokých škol František Ježek. A František Zbořil, předseda akademického senátu Vysokého učení technického v Brně dodává: "Asi bychom měli přestat být ukáznění a čekat, jestli nám někdo už konečně přidá. Chybějí nám miliardy, abychom byli na stejné úrovni jako univerzity v Evropské unii." Protesty, které se právě v těchto dnech začínají organizovat, mají být masívní. "V podstatě chceme vymyslet sérii na sebe navazujících a stupňujících se akcí. Stávka je až poslední možnost, ale máme i účinnější páky," podotýká Václav Hampl, předseda akademického senátu Univerzity Karlovy v Praze. Nejpádnějším argumentem, jak přimět vládu, aby se držela vládního prohlášení, v němž se o školství píše jako o prioritě, je omezení přijímání českých studentů ke studiu. "Vysoké školy mají málo peněz - něco navíc však mohou legálně získat od zahraničních studentů. Vláda nás tlačí k tomu, abychom platící studenty ze zahraničí brali přednostně," podotkl Hampl.
V zákonech neexistují kvóty, které by přijímání zahraničních studentů omezovalo. Teoreticky by tak na českých vysokých školách nemuseli studovat žádní Češi. "První krok jsme už udělali. Rozjeli jsme informační kampaň v zahraničí. Zájem je obrovský," říká Ježek, který působí na Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Poptávka je podle něj především mezi mladými lidmi z východu. "Ne každý si může dovolit školné platit - u nás činí ročně až osm tisíc dolarů. Například Čína, Indie či Vietnam však chystají vládní stipendia. K nám už z této oblasti míří dvě stě studentů," dodává Ježek. Studenti ze západní Evropy už tolik zájem nemají. Pro ně sice školné, které se platí v podstatě za to, že je výuka vedena v cizím jazyce, není nijak vysoké. Větší zájem však - s výjimkou Univerzity Karlovy - mají o slavné univerzity například ve Francii, Velké Británii či Spojených státech. Ježek připouští, že hrozba "zahraničními studenty" je krajním řešením. "Samozřejmě máme zájem o české studenty. Ale vláda nás nutí ke stále razantnějším krokům." Podobný názor má i Petr Bilík z Univerzity Palackého v Olomouci, který je iniciátorem výzvy "Počítejte s námi". "Měsíce kultivovaně upozorňujeme na stav vysokého školství. Marně. Budeme muset podniknout ty nejrazantnější kroky," uvedl Bilík. Profesoři, zejména z tamní filozofické fakulty, zvažují, že by v příštím semestru přestali načas vyučovat. Mírnější protesty už mají nachystané i vysokoškolští odboráři. Ti chtějí během projednávání státního rozpočtu demonstrovat před budovou Poslanecké sněmovny. Akademici navíc začali masívně rozesílat protestní dopisy do e-mailových schránek poslanců.

Vysoké školy přijdou příští rok o 150 mil. Kč

Praha, 21. listopad 2003 (Právo) Ministerstvo školství zřejmě přijde o 150 milionů ze svého rozpočtu na příští rok. Rozhodli o tom dnes poslanci rozpočtového výboru. Doplatí na to vysoké školy, kterým se budou krátit výdaje na investice.

25. 11.: protestní akce v Praze

Praha, 20. listopad 2003 (vlastní materiál) Na úterý 25. listopadu od 9.00 hod., v době, kdy se budou poslanci PSP ČR scházet k zahájení 2. čtení zákona o státním rozpočtu na rok 2004, připravili zástupci fakult Univerzity Karlovy další z chystaných prostestních akcí. Tentokrát budou předsedové akademických senátů předávat výtisk níže uvedeného otevřeného dopisu každému z poslanců, kteří se zúčastní plánované schůze. Pro pobavení veřejnosti a médií akademičtí senátoři zvažují vystoupení v talárech a vyzývají případné kolegy, aby se k nim připojili.

Otevřený dopis předsedů akademických senátů veřejných vysokých škol předsedovi vlády ČR

Praha, 19. listopadu 2003 (vlastní materiál, zveřejněno 20. 11.)

Dne 5. listopadu 2003 se v Praze sešli předsedové akademických senátů veřejných vysokých škol, aby jednali o vážném a dlouhodobém podfinancování českého vysokého školství. Právě akademické senáty veřejných vysokých škol totiž schvalují podle Zákona o vysokých školách vnitřní rozpočty svých škol a každoročně jsou tak konfrontovány s problémem dlouhodobého udržení kvality při nedostatečném finančním zabezpečení.

Předsedové akademických senátů odeslali společný dopis předsedovi vlády PhDr. Vladimíru Špidlovi. Vyjádřili v něm zklamání ze skutečnosti, že vláda, proklamující vzdělání jako jednu ze svých priorit, opět nenašla při sestavování návrhu státního rozpočtu na rok 2004 politickou vůli k prolomení zmíněného handicapu českého vysokého školství.

Předsedové akademických senátů vysokých škol dále ve svém dopise informují premiéra, že akademické obce veřejných vysokých škol vážně uvažují o ukončení dlouholeté tradice kultivovaného a ukázněného uskromňování ve prospěch jiných priorit státního rozpočtu. Závěrem dopisu žádají předsedové akademických senátů předsedu vlády o veřejný příslib, že v souladu s programovými prioritami vlády bude nejpozději v příštím roce přednostně financována kvalitativní přeměna veřejných vysokých škol ve prospěch jejich konkurenceschopnosti (a tím i konkurenceschopnosti ČR) ve sjednocené Evropě.

Prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc.
předseda akademického senátu Univerzity Karlovy v Praze

Doc. Dr. Ing. Zdeněk Kůs,
předseda akademického senátu Technické univerzity v Liberci

Doc. Ing. František Zbořil, CSc,
předseda akademického senátu Vysokého učení technického v Brně

Kontakty na signatáře dopisu má redakce k dispozici.

Vědecká populace v Česku stárne

Praha, 20. listopad 2003 (LN) Jak vypadá situace v české vědě? Odpověď skrývá téměř stostránkový dokument, který včera předložil vicepremiér pro vědu a výzkum Petr Mareš vládě. Podle zprávy má Česká republika rezervy zejména v malém počtu výzkumných pracovníků. Uspokojivé dosud není ani rozdělování peněz jednotlivým vědeckým týmům podle kvality práce, kterou výzkumníci odvádějí. V neposlední řadě se jako problém jeví stárnutí české vědecké populace.
Nejvíce vedoucích výzkumných týmů spadalo v loňském roce do věkové kategorie 56 až 60 let. Tito vědci stáli v čele více než tisícovky projektů. Naopak projektů, které vedli lidé ve věku do 25 let, bylo v roce 2002 uskutečněno jen pět. Zpráva sice pozitivně hodnotí, že roste počet projektů, které vede výzkumník ve věku 31 až 35 let, ale nechce tento fakt přeceňovat. "Z příznivých změn proti roku 2001 nelze činit předčasné závěry. Věková struktura i nadále zůstává vážným problémem výzkumné základny v Česku," konstatuje zpráva.
V roce 2002 výdaje na podporu české vědy dosáhly 1,3 % HDP. Ačkoliv z kandidátských zemí bylo lepší jen Slovinsko s 1,6 % HDP, stále jde o výdaje nižší než ve většině členských států unie.

O čem hovoří vládní analýza
Výdaje na vědu a výzkum v procentech HDP, rok 2001
EU 1,9 %, USA 2,8 %, ČR 1,3 %

Výdaje na vědu a výzkum v USD na obyvatele, rok 2001
EU 490 USD, USA 991 USD, ČR 202 USD

Počet výzkumných pracovníků na 1000 pracovních sil, rok 2001
EU 5,5, USA 9,13, ČR 2,9

Podíl absolventů přírodovědných a technických oborů na VŠ ve věku do 29 let, rok 2000
EU 10,3 %, USA 10,2 %, ČR 4,0 %

Olomoučtí vysokoškoláci chystají protestní akce

Olomouc, 19. listopad 2003 (Právo) Na organizaci protestních akcí, které za určitých okolností mohou vyústit až k masové demonstraci v Praze, se ve středu dohodli účastníci mítinku, pořádaného Akademickým senátem Filozofické fakulty Univerzity Palackého (FF UP) v Olomouci s cílem protestovat proti neutěšené finanční situaci vysokých škol. Fakulta tak reagovala na krok Akademického senátu univerzity, který nedávno vyzval vysoké školy v ČR k protestním akcím. "Problém nedostatečného financování vysokých škol se vleče už léta a v poslední době začíná nabývat obludných rozměrů," konstatoval v zaplněné aule FF UP předseda ekonomické komise Akademického senátu univerzity a člen Akademického senátu FF UP Jiří Štefanides s tím, že řešením by mohla být reforma vysokých škol, na niž rektoři požadují pro příští rok 5,4 miliardy korun.
"Do návrhu státního rozpočtu pro příští rok však vláda prosadila jen 1,7 miliardy korun, což nestačí," zdůraznil Štefanides a dodal, že aktivita, která by vedla ke změně neutěšeného stavu je nezbytná. "Vysoké školy jsou stále více zadlužené, chybějí jim peníze na platy i vybavení. Čtrnáct let jsme v této souvislosti vládě trpělivě posílali petice a žádosti, ale odezva nebyla žádná. Naše snaha byla neefektivní. Nezbývá nám tedy, než opustit akademickou půdu a vyjít na veřejnost," uvedl Štefanides. Zároveň informoval, že forma příští protestní akce ještě známa není. "Teprve o tom budeme diskutovat. Konkrétní návrh může předložit každý, a to třem vybraným členům Akademického senátu FF UP, kteří mítink budou připravovat. Proběhnout by ale měla bezprostředně před schvalováním druhého čtení státního rozpočtu, tedy někdy začátkem prosince, a to zřejmě na olomouckém Horním náměstí," dodal Štefanides.
Nejradikálnější slova zazněla z úst předsedy Akademického senátu FF UP Wilkena Engelbrechta. "Pokud akce, které nyní začneme připravovat, nic nepřinesou, měli bychom v oblasti vysokého školství vzkřísit listopadovou revoluci z roku 1989. Za takové situace bychom totiž měli šanci vynutit si řádné financování vysokých škol už jen masovou demonstrací na Václavském náměstí v Praze po vzoru železničářů. Je to však samozřejmě až to poslední řešení. Nedojde-li ale ke změně, po vstupu do Evropské unie studenti i pedagogové začnou houfně odcházet na vysoké školy do ciziny," varoval Engelbrecht.
Olomoučtí vysokoškoláci a jejich učitelé upozornili na důsledky dlouhodobě nedostatečného financování vysokých škol také letos v červnu výstražnou stávkou. Připojilo se k ní několik tisíc akademiků z celé České republiky a zúčastnila se jí mj. i ministryně školství Petra Buzková (ČSSD). "Tehdy jednoznačně uznala, že těch 5,4 miliardy korun, které rektoři požadují, je skutečně potřeba. Totéž udělal i premiér Vladimír Špidla. Vždy, když přijde na lámaní chleba, ale všichni mlčí," dodal Štefanides.

Poslanci chtějí vzít vysokým školám 430 milionů

Praha, 19. listopad 2003 (Právo) Rektoři vysokých škol jsou v šoku. Hrozí totiž, že Sněmovna sebere pro příští rok 430 milionů korun z připraveného rozpočtu ministerstva školství. Obávají se proto, že rána dopadne na ně. S návrhem přišel ve středu překvapivě poslanec vládní ČSSD a místopředseda rozpočtového výboru Michal Kraus.
Kraus chce převést 430 milionů korun na jiné účely - zhruba 80 milionů pro Akademii věd ČR a asi 350 milionů na konkrétní výdaje v základním školství. Argumentuje tím, že ministerstvo plýtvá. Rozhodne se v pátek a pokud výbor návrh doporučí, dá se přepokládat, že ho schválí i Sněmovna při rozhodování o celém rozpočtu.
Rektoři spolu s ministerstvem žádali na příští rok pro vysoké školy o 5,2 miliardy korun více, z nichž jim nakonec bylo přislíbeno 1,7 miliardy. Teď to vypadá, že nedostanou ani tolik. "Obávám se, že to, co vezmou na příští rok ministerstvu, bude na úkor vysokých škol. Jejich důvody jsou iluzorní. Ministerstvo si podle nich neumí peníze administrovat tak, aby se čerpaly rovnoměrně v průběhu roku. Protože ministerstvo chybilo, my dostaneme méně," reagoval na Krausův návrh rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm. "Když jsme chtěli 5,2 miliardy korun navíc, říkali nám - mějte rozum - a nakonec slíbili 1,7 miliardy. Pak ale začali křičet hejtmani a lékaři, najednou je 6 miliard na oddlužení nemocnic, ale nám pro změnu vezmou 430 milionů. Tak to je skandál, tady už není v co věřit," rozčílil se rektor.
Šokován byl i náměstek ministryně pro vysoké školy a vědu Petr Kolář. "Pan poslanec Kraus se tím pravděpodobně odhodlal zaříznout rozvoj vysokých škol. Ty ale nejsou v pozici, kdy by mohly být připraveny o peníze," řekl Právu Kolář. Kdyby podle něj tento bizarní návrh náhodou prošel, přišly by o investiční prostředky, a to velmi citelně. "Předpokládám totiž, že by se krátilo v oblasti investic a právě investice vysokých škol tvoří v rámci naší kapitoly největší položku," uvedl Kolář. Dodal, že si ani neumí představit, že by muselo ministerstvo škrtat z běžných výdajů. "Znamenalo by to výrazné omezení rozvoje vysokého školství a snížení počtu studentů. To by si snad nikdo netroufl," prohlásil náměstek.
Za velký problém považuje plán některých poslanců šéfka resortu Petra Buzková. "Tyto peníze by v rozpočtu ministerstva citelně chyběly. Ministryně doufá, že Sněmovna při rozhodování o rozpočtu nakonec tento návrh neschválí," řekla Právu Lubomíra Černá z tiskového odboru ministerstva. Resort prý špatně plánuje investice "V žádném případě nejde o útok na vysoké školy, ale o tlak na úředníky ministerstva, aby byli schopni prostředky, které jsou určeny právě na vysoké školy do státního rozpočtu zařazovat řádně a tak, aby byly zcela jasně specifikovány," odůvodnil svůj návrh Kraus.
V roce 2003 bylo podle něj na investice do vysokého školství v rozpočtu ministerstva vyčleněno 665 milionů korun, z toho 100 milionů takzvaných nespecifikovaných výdajů. Z této částky ale, jak tvrdí Kraus, vysoké školy prostavěly pouze dvě třetiny. "Takže 200 milionů propadlo a my jsme je museli přerozdělit na jiné účely. Přesto ale pro rok 2004 ministerstvo zvýšilo částku plánovanou na investice z 665 milionů na 2,6 miliardy korun. Z toho jsou 1,5 miliardy opět výdaje, které nejsou konkrétně specifikovány, nejsou rozepsány na školy tak, aby bylo zřejmé, jak budou peníze použity. To zavání plýtváním a tím, že tyto prostředky nebudou využity," tvrdí Kraus. Dodal, že to je důvod, proč navrhl převod 430 milionů.
Krausův nápad podpořil i šéf KDU-ČSL a předseda rozpočtového výboru Miroslav Kalousek. "Ministerstvo školství tento rok administruje kapitálové výdaje takovým způsobem, že máme silné obavy, aby to příští rok nebylo ještě horší, když prostředků má být výrazně víc. Stále ještě zůstává obrovský objem investičních prostředků nevyčerpán. A když je vysoké školy dostanou ke konci roku, efektivita jejich využití je malá," tvrdí Kalousek. Jiný názor ale má ODS a KSČM. Svou ministryni nejspíše podpoří i část koalice. "My s tím nesouhlasíme. Právě proto, že jde o vysoké školství, nemůžeme návrh podpořit. Je to od poslanců apel na to, aby vysoké školy napříště lépe zúřadovaly finance, ale podle nás je to příliš vysoký trest a školám by tyto peníze chyběly," řekl Právu místopředseda rozpočtového výboru Martin Kocourek. Proti budou nejspíše i poslanci opoziční KSČM. "Určitě návrh nepodpoříme. Na školství, zejména na vysokém, by se v tuto chvíli šetřit nemělo. Je ale pravda, že současný způsob financování vysokého školství není dobrý, že dodáváme prostředky do neefektivního systému. Ale nedat je tam, znamená hnát tyto školy do krize," soudí místopředseda rozpočtového výboru Jiří Dolejš (KSČM).
Kvůli nedostatku peněz na vysokých školách přijedou protestovat studenti a pedagogové z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci před budovu Sněmovny právě v době, kdy tu budou poslanci projednávat státní rozpočet. Připojí se tak k akci svých kolegů, kterou plánuje Vysokoškolský odborový svaz.

Poslance čeká střet o rozpočet

Praha, 10. listopad 2003 (HN) Poslance čeká náročné jednání o penězích pro ministerstvo školství na příští rok. Sněmovní výbory posuzují před třetím čtením vládní návrh rozpočtu a na poslední chvíli se snaží upravit některé kapitoly. "V návrhu je zbytečně moc peněz na výstavbu nových budov pro vysoké školy. Letošní peníze ani nestačí utratit. Dvě stě miliónů z této položky bychom dali na sport," říká místopředseda rozpočtového výboru sněmovny za ČSSD Michal Kraus. Jeho stranická kolegyně, ministryně Petra Buzková nehodlá ustoupit. "Ať to zkusí. Ve sněmovně a v rozpočtovém výboru zvlášť je silná prosportovní lobby, ale vysoké školy nové budovy potřebují. Poslanci riskují, že jim pod okna přijdou demonstrovat studenti," varuje. Na její straně stojí členové školského výboru. Podle poslance ČSSD a bývalého ministra školství Eduarda Zemana v něm dokonce zvažují, jak vysokým školám k vládou přiklepnutým osmnácti miliardám ještě jednu miliardu přidat. "Zatím ale nikdo neví, kde ji vzít a navíc budou padat návrhy na pomoc základním školám, divadlům či různým festivalům," dodává Zeman. Nadšení zákonodárců zchladil náměstek ministra financí Eduard Janota: "Vždy se braly peníze připravené na dluhovou službu. Ted tam navíc není nic."

Vysoké školy budou demonstrovat

PRAHA 4. listopad 2003 (LN) Vysoké školy budou v prosinci během jednání zákonodárců o státním rozpočtu na demonstrovat před Poslaneckou sněmovnou. Usnesli se na tom dnes zástupci Vysokoškolského odborového svazu (VOS). VOS chce upozornit na neutěšenou situaci ve financování vysokých škol, jimž chybějí peníze na zařízení i na platy pedagogů. K demonstraci vyzval Petr Bilík, pedagog z Palackého univerzity v Olomouci a iniciátor výzvy Počítejte s námi, která na začátku roku upozornila na situaci ve vysokém školství. Jeho názor podpořilo několik lidí už během zasedání. Je podle nich třeba se výrazněji ozvat. Odboráři také chtějí, aby se akce zúčastnili i studenti, a jsou připraveni s jejich zástupci jednat.
Akademická obec je nespokojena se současnou finanční situací vysokých škol, které jsou zadlužené, chybějí jim peníze na platy i na vybavení. Hrozí, že za několik let nebude mít studenty kdo učit, protože mladí lidé na fakultách nezůstávají. Zástupci univerzit spolu s ministerstvem školství předložili návrh reformy vysokých škol, která měla současný stav napravit a pomoci školám rozvíjet se. Požadovali na to pro příští rok navíc 5,2 miliardy korun. Vláda školám však kvůli reformě veřejných financí dala jen 1,7 miliardy korun. Podle akademiků to na reformu škol nestačí.
Náměstek ministryně školství Petr Kolář na sjezdu řekl, že každá dobře připravená akce, která pomůže dostat peníze do vysokých škol, je dobrá. Podle něj už ministerstvo připravuje plán, jak účelně využije 1,7 miliardy korun, aby mohlo podpořit kvalitní projekty vysokých škol.
Tiskové prohlášení VOS z 8. 9. 2003

Podle Wilhelma brání současný systém rozvoji vysokých škol

PRAHA 3. listopad 2003 (BBC) Rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhem varoval, že bez zahájení dlouho chystané reformy nedosáhne české vysoké školství světové úrovně. Wilhelm to podle svého mluvčího prohlásil na nymburském zasedání prorektorů, děkanů a dalších představitelů sedmnácti fakult UK (30. 10. - 1. 11. 2003). Rektor Wilhelm si myslí, že Univerzita Karlova má potenciál zařadit se mezi prestižní evropské univerzity. Pokud ale podle něj političtí představitelé budou, jak podle svého mluvčí doslova řekl, nevšímavě přecházet nedostatečné financování vysokého školství, hranice, která největší českou univerzitu dělí od těch v Evropské unii, se změní v propast.

Pedagogové z olomoucké univerzity vyzvou k protestům

PRAHA 30. říjen 2003 (ČTK) Pedagogové z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci chtějí příští týden na mimořádném sjezdu vysokoškolských odborů vyzvat učitele z dalších škol k protestům. Peníze, které pro příští rok vláda přidala vysokým školám, podle nich nejenže neumožní zvýšit učitelům platy, ale nebudou stačit ani na to, aby pokryly inflaci, píše dnešní Právo.
Učitelé chtějí přesvědčit poslance, aby při projednávání státního rozpočtu vysokým školám přidali. "Budeme vyjednávat, možná zorganizujeme i protestní shromáždění před budovou parlamentu. Uvažujeme i o tom, že kvůli špatné finanční situaci předčasně ukončíme semestr, nebo ten příští zahájíme později," řekl listu Petr Bilík z olomoucké univerzity. Bilík spolu s kolegy v únoru inicioval výzvu Počítejte s námi, která upozornila na finanční problémy vysokých škol a vysokoškolských pedagogů.
Na mnoha fakultách je podle Bilíka značný nedostatek peněz. "Šetří se takovým způsobem, že to nemá obdoby, a není to důstojné pro akademické instituce. Z 1,7 miliardy korun, které dostaneme v příštím roce navíc, přijmeme více studentů, ale už nezbude na to, abychom mohli zvýšit kvalitu učitelského sboru, a tedy i výuky," upozorňuje pedagog.
Podle náměstka ministryně školství Petra Koláře vysoké školy na příští rok potřebují 5,2 miliardy korun. "Částka ve výši 1,7 miliardy, kterou pravděpodobně dostaneme, to nejsou peníze, které by zcela stačily. Ale my s nimi naložíme tak, abychom mohli zahájit reformní kroky," uvedl Kolář.
Kolář tvrdí, že z 1,7 miliardy navíc ministerstvo v roce 2004 zvýší vysokým školám normativ na studenta asi o deset procent, píše list. To by podle něj mělo zároveň umožnit určité zvýšení platů. "Jak vysoké, to se nedá říci, protože platy na vysokých školách nestanovuje ministerstvo, ty se řídí vnitřními předpisy každé školy," dodal náměstek.
Olomoučtí pedagogové již počátkem června uspořádali na protest proti nedostatečnému financování vysokých škol a nízkým platům výstražnou hodinovou stávku, vůbec první v historii českých vysokých škol. Stávku svolali iniciátoři petiční akce Počítejte s námi, kterou podepsalo přes 2000 akademiků z celé republiky.

Školné by mohlo být i 15 až 20 tisíc ročně, říká rektor UK

PRAHA 22. říjen 2003 (ČTK) Zavedení školného na vysokých školách by podle rektora Univerzity Karlovy Ivana Wilhelma nemělo být pro stát způsobem, jak získat chybějící prostředky pro vysoké školy. Ovšem ve finančně nákladných nebo atraktivních oborech by mohlo školné činit i 15.000 až 20.000 korun ročně, řekl rektor v rozhovoru pro středeční Právo. Dodal, že určitě však nelze zavést školné bez sociálních opatření.
Na celkových nákladech na studium v daném oboru by se podle něj měl student podílet 15 až 30 procenty. Na druhé straně, pokud půjde o nepříliš nákladný obor, ale o který je velký zájem - třeba práva - pak by také měl platit víc. Tedy zmíněných až 20.000 korun. "Myslím, že to si student může i o prázdninách vydělat," poznamenal Wilhelm.
České vysoké školství je podle něj celkově silně podfinancováno proti zemím Evropské unie. Aby je dohnalo, potřebovalo by v letošních relacích 37 miliard korun a za deset let podstatně více. "Takže by bylo potřeba, abychom je dostali co nejdříve," řekl rektor a nesouhlasil s tím, že to není reálné. Podle něj jde jen o politické rozhodnutí.
"Jsme vůči státu loajální 14 let a snažíme s pochopit všechny důvody. Ale nevím, proč mají mít sekundáři ve špitále o 40 procent větší plat než asistent na katedře lékařské fakulty, když dělají stejnou práci," uvedl Wilhelm jako příklad.
Rozhodně však není spokojen s tím, že by vysoké školy měly dostat pro příští rok namísto požadovaných 5,2 miliardy korun pravděpodobně jen 1,7 miliardy. Podle rektora to bude jen částečné splacení dluhů. "Žádnou reformu za tuto částku neumíme udělat. Trochu by se mohly pohnout platy učitelů, ale je těžké říci o kolik," dodal Wilhelm s tím, že situace bude na různých školách odlišná.

SC&C: Studenti prý chtějí platit školné

PRAHA 15. říjen (LN) Dvě třetiny vysokoškoláků jsou ochotné platit za vzdělání. Vyplývá to z průzkumu zaměřeného na studenty vysokých škol, který exkluzivně pro LN provedla agentura SC&C. Na dotazy odpovídalo přes 300 studentů z celé České republiky. Podrobné výsledky jsou následující:
Ochota studentů platit za vzdělání
do 10 000 Kč = 35 procent
do 30 000 Kč = 16 procent
do 50 000 Kč = 5 procent
cokoliv = 4 procenta

Komentář ke zprávě LN (G): Pochybnosti o reprezentativnosti průzkumu budí jak malý počet respondentů, tak to, že LN nezveřejnily otázky, které byly studentům kladeny. Následná diskuse ke článku je obrazem zcela jiného názorového spekta.

Wilhelm pro BBC

PRAHA, 9. říjen 2003 (BBC) V rozhovoru pro BBC dnes rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm uvedl, že současné podmínky vysokým školám neumožňují dále zvyšovat počty studentů. 1 milion 700 tisíc korun, které pro vysoké školství uvolnila vláda, označil Wilhelm za částku, která pokryje náklady na vyšší počet přijatých studentů, ale už neumožní dlouho potřebnou reformu vysokého školství. Za minimum pro zajištění reformy přitom pardubická konference rektorů vysokých škol v září označila 5 miliard 200 milionů korun. Wilhelm dodal, že stávky za vyšší příděl prostředků pro vysoké školství pokládá za velmi krajní možnost, a hodlá spíše znovu žádat vládu a vysvětlovat veřejnosti finanční situaci. Finanční situaci univerzity Karlovy její rektor nechce zlepšovat přijímáním vyššího procenta lukrativních zahrančních studentů na úkor českých.
přepis celého rozhovoru zde

Úředníků už je přes čtvrt milionu

PRAHA, 9. říjen 2003 (HN) Nikdy v historii nebylo v zemi tolik úředníků jako nyní. Podle údajů Českého statistického úřadu překročil v prvním pololetí počet zaměstnanců státní správy poprvé od roku 1993 hranici 250 tisíc lidí. Devět měsíců po zániku okresních úřadů se navíc ukazuje, že na mnoha místech se reforma veřejné správy, která měla celý systém zlevnit a zjednodušit, nepovedla. graf růstu počtu úředníků od r. 1993

KSČM navrhne definituvu pro VŠ učitele

PRAHA, 9. říjen 2003 (LN) Komunistická strana chce prosadit zrušení pracovních smluv na dobu určitou pro vysokoškolské pedagogy. "Je naprosto skandální, že režim po roce 1990 vzal vysokoškolským učitelům definitivu," řekl místopředseda Miloslav Ransdorf. Komunisté navrhnou vládě, aby ji obnovila. Termínované smlouvy jsou podle Ransdorfa nátlakovým prostředkem vůči vysokoškolské inteligenci. "S demokratickým politickým prostředím je tento úzus prostě neslučitelný. To je naše hluboké přesvědčení," dodal.

Výzkum veřejného mínění: kvalitní školy jen pro bohaté

PRAHA, 8. říjen 2003 (HN) Podle zářijového šetření CVVM se téměř dvě třetiny českých občanů obávají, že mnoho nadaných dětí u nás nedostane možnost studovat. Nadpoloviční většina respondentů se rovněž domnívá, že skutečnost, že někteří lidé dosáhnou vyššího vzdělání než jiní, je způsobena různými schopnostmi a proto s tím nelze nic dělat. Přibližně stejný podíl respondentů také věří, že skutečně kvalitní vzdělání mohou svým dětem u nás zajisti jen bohatí.

Rektoři: 1,7 mld. je pro reformu VŠ málo

PRAHA, 29. září 2003 (Právo) Dnešního slavnostního shromáždění k začátku roku 2003/04 se v Betlémské kapli v Praze vedle rektorů českých univerzit zúčastnil i premiér V. Špidla. Prohlásil přitom, že vláda chce vytvořit z Česka moderní znalostní ekonomiku a že reforma veřejných financí má uvolnit peníze na modernizaci společnosti. "Vysoké školy jsou jednou z důležitých složek tohoto úsilí, bez nich by to nebylo možné," řekl. Přítomní rektoři ovšem zdůrazňovali, že je třeba překonat chronicky nedostatečné financování českých vysokých škol, vytvářet na univerzitách špičková vědeckovýzkumná centra, přitáhnout kvalitní vědecké pracovníky a zajistit kvalifikované mladé pedagogy. Předseda České konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm zdůraznil, že právě kvalitní vybavení laboratoří a knihoven může motivovat mladé pracovníky, kteří se rozhodují pro akademickou kariéru. Proto je podle něj na českých školách nutné zajistit mladým vědcům prostředí, které jim umožní obstát v evropské konkurenci.
Vláda přidala v návrhu rozpočtu na rok 2004 vysokým školám 1,7 miliardy korun. Ministryně Petra Buzková chtěla však původně 5,2 miliardy a zástupci škol se shodují, že částka 1,7 miliardy je příliš nízká na zahájení reformy vysokých škol. Předseda vlády se nad tématem financování veřejných vysokých škol sešel s rektory i po skončení shromáždění. Slíbili si, že budou v jednání pokračovat.

Pražské vysoké školy před sto lety stávkovaly

PRAHA 22. září 2003 (LN) Před sto lety, začátkem školního roku 1903/4, došlo v Praze k dnes už málo známým vysokoškolským stávkám. Nekonaly se však kvůli platům učitelů, ale protože se vzrůstající počet českých studentů do přednáškových místností prostě nevešel.

Podle čísel je ČR ke školství skoupá

PRAHA 22. září 2003 (LN) Nepříliš lichotivě vyznívají pro Českou republiku porovnání z poslední publikace OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) o školství v mezinárodních souvislostech. Nejde o nejnovější údaje, nýbrž, jak už to u takových publikací bývá, o údaje ze školního roku 2000/2001. V té době investovaly země OECD do vzdělávání v průměru 5,9 procenta svého hrubého domácího produktu (HDP). Česká republika jen 4,6 procenta. Zatímco země OECD vydávaly na vzdělávání v průměru 13 % všech svých veřejných výdajů, Česká republika 9,7 %. Například Německo 9,9 %. Velmi povážlivé je srovnání učitelských platů. Ukazuje se, že i když publikace nepracuje s oficiálním kursem, ale s paritou kupní síly, například učitelé v Německu berou přibližně třikrát víc než pedagogové v Česku.

Vysoké školy dostanou více peněz

PRAHA, 19. září 2003 (HN) Vláda včera schválila rozpočet na příští rok. Hospodařit bude se schodkem 114,9 miliardy korun. Novinářům to po jednání kabinetu řekl ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Z 11,4 miliardy korun se podle Urbana vláda rozhodla rozdělit osm miliard Kč, část byla ponechána jako rezerva ve státním rozpočtu. Ministerstvo školství z uvedené sumy získá 1,7 miliardy korun na vysoké školy, resort zemědělství 1,2 miliardy na dorovnání plateb pro zemědělce a fond dopravní infrastruktury dostane 2,8 miliardy Kč. Dalších 800 milionů korun půjde na vědu a výzkum a 350 milionů Kč na náklady spojené s rušením vojenských posádek.

Česko tajně slíbilo Nomuře 20 miliard

PRAHA, 6. září 2003 (Právo) Podle dvou na sobě nezávislých zdrojů Práva se Česká republika a zástupci japonské banky Nomura shodli na mimosoudním vyrovnání ve výši 20 miliard korun ve prospěch Nomury. Těchto 20 miliard, pokud dohodu o mimosoudním vyrovnání s Nomurou schválí i vláda, bude nutné zaplatit ze státního rozpočtu, podobně jako nedávných 10 miliard korun v kauze CME. Stát s takovým výdajem v návrhu rozpočtu na příští rok ale nepočítá.

Rektoři požadují pět miliard z rozpočtu navíc

PRAHA, 5. září 2003 (LN) 14:08 Ministryně školství Petra Buzková chce rozpočet vysokých škol v příštím roce zvýšit minimálně o 1,7 miliardy korun. Samotní rektoři ale chtějí pět miliard navíc, jak se usnesli na zasedání České konference rektoru ve dnech 4. - 5. září. Z toho 1,7 miliardy potřebují na zaplacení nově přijatých studentů, zbytek si vyžádá podle nich rozjezd reformy vysokého učení. "Čím déle budeme reformu odkládat, tím hůře," řekl rektor Univerzity Pardubice Miroslav Ludwig.

Buzková považuje financování vysokých škol, které letos dostaly od státu asi 18,5 miliardy, za prioritu svého resortu. Peníze chce najít v deseti miliardách dodatečných příjmů státního rozpočtu, ale pravděpodobně to bude méně, než chtějí rektoři. "Rozpočet není uzavřen. Nezbytná částka pro solidní fungování veřejných vysokých škol pro příští rok tam je minimální navýšení současného rozpočtu o 1,7 miliardy," řekla Buzková Českému rozhlasu. Věří, že při vyjednávání bude úspěšná. České vysoké školy potřebují podle Ludwiga zvýšit své rozpočty, aby mohly nastartovat reformu a obstát v evropské konkurenci. Pokud neuspějí, jsou připraveny přistoupit k nátlakovým akcím. Rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm už ve čtvrtek varoval, že nesplní-li vláda a parlament požadavky univerzit na zvýšení jejich rozpočtů, mohly by vysoké školy přistoupit k protestům. Podle Ludwiga nemohou rektoři vybízet ke stávkám. Za reálnou nátlakovou akci považuje například petice. Další formy protestu podle něj mohou iniciovat odbory.

Financování školství v posledních letech

PRAHA 5. září 2003 (iDNES) Evropský statistický úřad Eurostat na základě údajů za rok 1999 zjistil, že na školství dává Česko téměř nejmenší díl svých prostředků v rozšířené EU. Špatně pro Čechy vyznívá nejen srovnání se Západem, ale i se sousedy. I Slovensko dává na vzdělání 4,5 procenta toho, co za rok vytvoří - a to je hned po Česku (4,3 procenta) a Řecku (3,9 procenta) nejhorší podíl v EU. Z vyspělých zemí se v "zájmu" o školství blíží Čechům jen Británie: vydává na ně jen 4,4 procenta svého ročního domácího produktu. Zato bohaté skandinávské země přesouvají do školství šest až 8 % HDP. V jednom však české školství vyniká: dvě pětiny svých prostředků využívá na vybavení a školní budovy. To je nejvíce nejen mezi uchazeči, ale i v unii: stejný podíl školského rozpočtu využívá na hmotné vybavení už jen Švédsko. Většina zemí dnešní unie využívá čtyři pětiny svých peněz na školy k placení učitelů a jen zbytek míří do vybavení či výstavby škol.

Pokud se prostředky ze školních rozpočtů rozpočítají na žáky základních, středních a vysokých škol, ukáže se, že nejdražší jsou samozřejmě vysokoškoláci. Některé země vydávají na každého z nich třikrát více než na jednoho školáčka ze základní školy. V Rakousku, které na každého svého školáka dává nejvíce peněz v EU, jsou výdaje na jednoho vysokoškoláka sotva dvakrát vyšší než na nějakého prvňáka či druháka. Do vlastních rukou dostávají nejvíce peněž vysokoškoláci v Dánsku, Švédsku nebo Nizozemsku, kde končí ve studentských rukou více než čtvrtina všech výdajů na vysoké školy. To je pouhý sen nejen pro české studenty, kteří na stipendiích, půjčkách a dětských přídavcích získají asi tak dvanáctinu rozpočtu pro vysoké školy, ale zejména pro Poláky a Slováky: ti nedostanou od státu skoro nic.

18.00: Vláda stále nerozhodla

PRAHA 3. září 2003 (ČTK) Kabinet zatím nerozhodl, jak použije deset miliard korun nově získaných příjmů. Sobotka uvedl, že většina ministrů se přikláněla k investicím do budoucnosti, to znamená do vědy, výzkumu a vysokých škol. I ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) v uplynulých dnech potvrdila, že špatné financování vysokých škol je pro ni větším problémem než platy učitelů, kvůli nimž v pondělí stávkovala asi polovina základních a středních škol.

Sobotka chce dát peníze vysokým školám

PRAHA 3. září 2003 (LN) Ministr financí Bohuslav Sobotka navrhuje, aby se nové příjmy státního rozpočtu na příští rok 11,4 miliardy korun použily mimo jiné na financování vysokých škol. Na platy učitelů a úředníků by naopak z nových prostředků nedal nic, stejně jako na snížení schodku státního rozpočtu. O rozdělení nových příjmů bude ve středu rozhodovat vláda. Peníze by Sobotka použil také na vědu a výzkum, dopravní infrastrukturu, sanaci povodňových škod a spolufinancování evropských programů. Ministryně školství Petra Buzková v uplynulých dnech potvrdila, že špatné financování vysokých škol je pro ni větším problémem než platy učitelů.

1. 9.: Učitelé MŠ, ZŠ a SŠ stávkují za zvýšení svých platů

Nové tarify pouze pro učitele ZŠ a SŠ, VŠ opět opomenuti

PRAHA 7. 8. 2003 (LN) Hrozba stávky učitelů není zažehnána. Vládou včera schválený 16třídní platový systém má učitelům od příštího roku přinést jen několik stokorun navíc. Důležitý bod, a sice, zda učitelé budou dostávat 13. a 14. plat, vláda neprojednala a odložila na září. Právě na to však odbory čekaly a byly ochotné zářijovou stávku zrušit, pokud by učitelské platy vzostly i o tísíce korun. Pro odboráře je přitom zachování těchto platů zásadní, školské odbory jím podmiňují odvolání stávky plánované na počátek září. Vláda by na ně ale musela nalézt v rozpočtu dalších 6 mld. korun. I ministerstvo práce a sociálních věcí však připustilo, že kdyby státní zaměstnanci o 13. a 14. platy přišli, mohli by si v konečném důsledku v celoročním průměru finančně pohoršit. Vítězství slavila ministryně školství Petra Buzková tím, že vybojovala zařazení učitelů v novém systému do vyšších platových tříd. Podle Sobotky se tak dostanou do vyšších platových tříd kantoři základních i středních škol.

Vláda rozšířila platové tarify pro státní zaměstnance

PRAHA 6. 8. 2003 (ČTK) Státní zaměstnanci se dočkají vyšších platů. Vláda dnes schválila rozšíření platového tarifního systému z 12 na 16 tříd. Novinářům to sdělil Jindřich Marek z tiskového oddělení vlády. Ministryně školství Petra Buzková také podle něho obhájila zařazení učitelů do vyšších platových tříd. Nový systém, který by měl pro státní zaměstnance znamenat více peněz, bude platit od příštího roku. "Platí to, co již bylo dohodnuto, objem mzdových prostředků se zvýší o pět miliard korun," řekl novinářům po jednání vlády ministr financí Bohuslav Sobotka s tím, že vláda využije na zvýšení mezd stávající peníze. Sobotka doufá, že vláda ušetří v příštích letech řádově miliardy korun díky dnešnímu rozhodnutí o snížení počtu zaměstnanců státní správy. Ta by měla v příštích třech letech zeštíhlit o šest procent, tedy o 29.000 lidí. Vláda schválila i katalog prací a kvalifikační předpoklady pro řazení zaměstnanců do platových tabulek. Vítězství slavila Buzková, která bojovala za zařazení učitelů v novém systému do vyšších platových tříd. "Na jedné straně bylo rozšířeno spektrum 13. platové třídy, na druhé straně pro některé pedagogické pracovníky byla uvolněna i 14. platová třída," podotkl i Marek. Do 14. platové třídy žádala Buzková zařadit nejvýznamnější školské odborníky.
Background: Odbory se neúspěšně snažily prosadit, aby do něj vláda vložila původně slíbených 15 miliard korun. Ministři nabídli jen zmíněných pět miliard, případně zrušení 13. a 14. platů a přidání ušetřených peněz do systému. Tím by se však podle odborů ztratil původní smysl celé změny, který spočíval hlavně v možnosti lepšího odměňování kvalifikovanějších pracovníků, neboť většina lidí by fakticky brala méně než před přestupem do vyšší třídy. Nový šestnáctitřídní systém měl začít platit již loni, nejprve pro nedostatek peněz a poté kvůli loňským povodním odbory přistoupily na odklad.

Buzková chce přidat nejvíce učitelům ZŠ

PRAHA 31. 7. 2003 (LN) Ministryně školství Petra Buzková tvrdí, že v rámci připravované šestnáctitřídní platové tabulky dostanou ze všech státních zaměstnanců nejvíce přidáno učitelé základních škol. Pro učitele se prý v novém systému podařilo dojednat zařazení i do 13. platové třídy. Ve výjimečných případech budou možná zařazeni ještě o třídu výš.
Background: Navrhovaná reforma vysokých škol - vysoké školy by nedostávaly peníze plošně, ale podle kvality. Vysoké školy by samy hledaly své postavení, zda budou chtít být spíše vědeckými a výzkumnými pracovišti nebo se zaměří na výuku. Reforma také klade důraz na výchovu doktorandů a změnit se měl také způsob financování ubytování studentů. Příspěvek na ubytování by v budoucnu měl být adresný.
Možnosti MŠMT: MŠMT nechce před uzavřením všech jednání zatím uvést, jakých dalších programů nebo oblastí by se mohlo snížení rozpočtu dotknout. Příští rok bude podle vládního rozhodnutí hospodařit s 88,8 miliardy korun, letos mělo zhruba 90 miliard korun. V posledních třech letech se přitom rozpočet úřadu zvyšoval zhruba o deset miliard korun. Velká část z rozpočtu jde na platy učitelů. Jen v letošním rozpočtu bylo třeba na platy a odvody počítat se 60 miliardami.

Reforma vysokých škol je ohrožena

PRAHA 11. 7. 2003 (LN) Reforma vysokých škol, po které volají už několik let rektoři i ministerstvo školství je ohrožena. Petře Buzkové se totiž nepodařilo pro vysoké školy získat slibovaných pět miliard korun. Ministerstvo zatím nechce sdělit, kterých dalších projektů se snížení rozpočtu resortu dotkne.

Rakouské univerzity ohrožuje nedostatek peněz

VÍDEŇ 7. 7. 2003 (LN) Univerzity v Rakousku kvůli nedostatku financí bijí na poplach. Špatná finanční situaci prý dokonce ohrožuje plnohodnotný začátek zimního semestru, proto univerzity zvažují omezení v přijímaní nových studentů. Vedení Technické univerzity Vídeň nejprve ohlásilo, že kvůli nízkému rozpočtu nebude přijímat studenty na obory informatiky a architektury, vyhrocenější situace přetrvává mezi ministerstvem a Lékařskou univerzitou. Ta se totiž regulace v počtu studentů nechtěla vzdát, proto jí takový postup resort nařízením zakázal. Rozhodnutí možná bude mít soudní dohru. Vídeňská Hudební univerzita negarantuje, že po letních prázdninách zajistí vyučování v plné míře, omezení činnosti hlásí také Univerzita veterinární medicíny. Podobné problémy mají rovněž univerzity v dalších rakouských městech.
Kvůli napjatému rozpočtu už vysoké školy v letošním roce přistoupily k řadě úsporných opatření, které spočívají v téměř úplném zastavení investičních akcí, přes úspory v nákladech na uklízení prostorů až po redukci výzkumného programu.

Policisté, hasiči, celníci a dozorci dostanou přidáno o 1/3

PRAHA 2. 7. 2003 (ČTK) Poslanecká sněmovna dnes schválila předlohu, která umožní zvýšit platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby zhruba o třetinu. Vláda kvůli tomu bude muset najít v rozpočtu na rok 2005 dodatečných skoro 6,5 miliardy korun. Ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) neskrýval, že zvýšení platů příslušníků bezpečnostních sborů je nepřiměřené a vláda kvůli němu bude muset hledat další úspory. Nový zákon bude platit bude od počátku roku 2005, ale jen tehdy, jestliže ho podpoří také Senát a podepíše prezident Václav Klaus.

Šetření čeká obranu i vědu

PRAHA 1. 7. 2003 (LN) Ministr financí Bohuslav Sobotka chce příští rok šetřit například v resortech obrany, zemědělství či v oblasti vědy a výzkumu. Vláda však podle něj dosud o žádných výdajových škrtech nerozhodla, dnes mu pouze uložila rozepsat úspory 20,7 miliardy korun na jednotlivá ministerstva a další kapitoly státního rozpočtu tak, aby deficit rozpočtu na rok 2004 nepřesáhl 118 miliard korun.
Hlasování o rozpočtu na rok 2004 proběhne zhruba v polovině září.

ČSSD přehodnocuje dílčí záměry reformy

PRAHA, 30. 6. 2003 (iHNed) Vedení sociální demokracie rozhodlo, že reforma financí by měla co nejméně zasáhnout školství. ČSSD vyzvala ministry, aby při reformě veřejných financí zohlednili, že školství a vzdělání byly a jsou prioritami. "Rozhodně je to argument, který mi pomůže při chránění oprávněných zájmů resortu," věří Buzková. Fakticky by se o usnesení ČSSD mohla opřít při sestavování rozpočtu na příští rok. Vláda totiž stále hledá způsob, jak ušetřit dalších 20 miliard korun.

Další jednání o reformě 22. července

PRAHA, 28. 3. 2003 (iHNed) V úterý 22. července se má reformou zabývat v prvním čtení Poslanecká sněmovna.

Učitelé ZŠ, SŠ a VOŠ jsou rozhodnuti neučit

PRAHA, 27. 3. 2003 (LN) Časově neomezenou stávku zahájí první školní den učitelé v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách. Stane se tak v případě, že se školské odbory nedohodnou s vládou na výši mezd. "Trváme na tom, aby vláda konečně začala plnit své programové prohlášení, v němž školství označila za jednu ze svých priorit. Sliby ale zatím zůstávají jen na papíře," řekl LN předseda školských odborů František Dobšík. Zástupci Českomoravského odborového svazu, který sdružuje asi třetinu školských zaměstnanců, požadují, aby se příjmy učitelů zvýšily na sto třicet procent průměrného platu a aby vláda na zvýšení učitelských mezd vyhradila deset miliard korun. Během léta má vláda s odboráři dále vyjednávat. "Nemáme v úmyslu poškozovat děti nebo rodiče. Je to koaliční vláda, kdo poškozuje vzdělávací systém nedostatečným financováním," uváděl před časem místopředseda školských odborů Jiří Valenta.

Do roku 2006 ztratí zaměstnání 16 000 státních zaměstnanců

PRAHA, 25. 3. 2003 (iDNES) Špidlova vláda se rozhodla, že kvůli úsporám propustí do tří let 16 tisíc státních zaměstnanců. O místa přijdou lidé z nejrůznějších státních úřadů: celníci, zaměstnanci Pražského hradu a parlamentu i státem řízených divadel či škol. Do roku 2006 by měla úspora rozpočtových financí dosáhnout více než čtrnácti miliard korun. Jedním z mála míst, kde se podle předběžných propočtů propouštět nemá, jsou ministerstva.

O principech reformy rozhodnuto

PRAHA, 23. 6. 2003 (G) Na svém nedělním zasedání vláda schválila principy finanční reformy, které hodlá uplatnit při konstrukci rozpočtu na rok 2004. Oblasti školství se bezprostředně dotýká:
- omezení výdajů na školství, platy učitelů nevzrostou;
- omezování pracovních míst ve veřejném sektoru, tj. chystané propouštění mj. i učitelů;
- omezení výdajů na vědu a výzkum;
- "prostudovaná" léta se nebudou započítávat do opracovaných let pro vznik nároku na důchod.
Bližší údaje: koncepce reformy podle MF ČR

Protestní shromáždění na Pedagogické fakultě UK

PRAHA, 18. 6. 2003 (G) Na 15. hodinu dnes akademický senát spolu s odborovou organizací Pedagogické fakulty UK v Praze svolal prostestní shromáždění, podporující zvýšení dotací pro vysoké školy a změny v systému financování vysokých škol. Shromáždění se koná v týdnu ústních přijímacích pohovorů. Akademický senát fakulty je zároveň ochoten podpořit protestní akce jiných fakult či univerzit.

Pondělní protesty podpořily další fakulty

PRAHA, 10. 6. 2003 (G) Stanovisko akademického senátu Evangelické teologické fakulty UK k protestům vysokých škol: "S velkou radostí jsme přijali včerejší protestní akce FF UP Olomouc, FF UK a FAMU proti chronickému poddimenzování rozpočtu školství, zvláště VŠ. AS ETF si ukládá oslovit ostatní senáty fakult Univerzity Karlovy a AS UK a připravit spolu s nimi protestní akce, konané na podzim 2003.
zdroj: koncepce ministerstva vnitra

Stávkovaly filosofické fakulty v Olomouci a Praze, pedagogická fakulta v Olomouci a FAMU

OLOMOUC, 9. 6. 2003 (LN) Více než tři stovky učitelů, studentů se dnes zúčastnilo výstražné hodinové stávky na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Všechny přítomné přijela podpořit také ministryně školství Petra Buzková, která slíbila, že udělá vše pro to, aby vláda peníze na reformu vysokých škol schválila. V Praze se konala protestní shromáždění na FAMU a Filozofické fakultě UK. Téměř na všech fakultách v celé republice visí stovky plakátů s protestními a informačními texty.
Ministryně školství Buzková se snažila stávkující podpořit slovy, že reformní plán pro vysoké školství je již připraven. "Nemohu slíbit, že v současné době česká vláda poskytne finanční prostředky na tuto reformu, já pro to ale udělám vše. Slibovat však mohu pouze za sebe," řekla Buzková. Prohlásila také, že se s požadavky demonstrujících plně ztotožňuje.

Při přijímacích zkouškách protestovala 2. lékařská fakulta UK

PRAHA, 12. 6. 2003 (G) Spolu s několika dalšími fakultami se 2. LF UK snaží informovat neakademickou veřejnost o problémech vysokého školství. Uchazeči o studium na této fakultě si pri přijímacích zkouškách mohli přečíst také následující stanovisko:

"Vážení zájemci o studium na Univerzitě Karlově,
Dlohodobé vážné podfinancování českých veřejných vysokých škol začíná ohrožovat úroveň poskytovaného vzdělání. Vysoké školy se proto v úzké spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy důrazně zasazují o napravení tohoto nepříznivého stavu snahou o prosazení společného projektu reformy vysokoškolského vzdělání. Cílem je růst jeho kvality, aby naši absoloventi byli dostatečně konkurenceschopní na sjednocujícím se evropském trhu práce. Je zřejmé, že vysoká úroveň vzdělání je zájmem jak studentů a absoloventů, tak všech, kterým budou díky své nově nabyté kvalifikaci poskytovat služby. Proto prosíme Vás a Vaše blízké, kteří Vám dnes drží palce, o podporu našeho snažení. Budeme ji zejména potřebovat, až bude Parlament ČR projednávat návrh státního rozpočtu na další rok.

S díkem za pochopení Váš
Prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc.
UK-2.LF
Předseda Akademického senátu Univerzity Karlovy"

Jednala Česká konference rektorů

PRAHA, 4. 6. 2003 (LN) Pět miliard korun navíc, které pro vysoké školy požaduje ministryně školství Petra Buzková, by nemělo být využito jen na mzdy pedagogů, i když si mnozí musí přivydělávat, aby uživili své rodiny. Vysoké školy je potřebují, aby mohly obnovit zastaralá vybavení a přístroje, vyškolit zaměstnance pro práci s novou technikou nebo nakoupit nové knihy, uvedl Wilhelm. V rámci diskuse vystoupil i předseda školského výboru Poslanecké sněmovny Walter Bartoš (ODS). Uvedl, že snahu o reformu financování vysokých škol podpoří, není však přesvědčen, že peníze univerzity nakonec získají. Vyslovil se však pro to, aby se studenti finančně podíleli na studiu. Buzková, která se diskuse také zúčastnila, však o školném vůbec neuvažuje. Česká konference rektorů však se zavedením školného do budoucna počítá. Shodla se na tom již zhruba před rokem a stále na tom trvá, řekl Wilhelm, který je jejím předsedou.
zdroj a podrobnosti: http://www.novinky.cz/00/87/12.html

Vláda navrhla 3 varianty platového vývoje ve školství

PRAHA, 29. 5. 2003 (G) Ministr financí Bohuslav Sobotka dnes navrhl 3 možné varianty vývoje mezd ve školství:
1) zavést od ledna 2004 16třídní mzdový systém a přidat rozpočtovým a příspěvkovým organizacím celkem 5 mld. Kč (= včetně odvodů, tj. cca 3,5 mld. Kč "čistého").
2) zachovat současný 12třídní mzdový systém a "zajistit mírný růst reálných mezd". Nebyl přitom definován obsah termínu "mírný", lze se domnívat, že se nebude jednat o "množství větší než malé" :-).
3) zavést od ledna 2004 16třídní mzdový systém a přidat rozpočtovým a příspěvkovým organizacím celkem 8 mld. Kč (= včetně odvodů, tj. cca 5,5 mld. Kč "čistého"), ale s podmínkou, že další zvyšování platů bude do r. 2006 zmrazeno.
zdroj a podrobnosti: http://www.lidovky.cz/akademie/clanek.phtml?id=175668

Výzvu "Počítejte s námi!" podpořila Pedagogická fakulta UK

PRAHA, 18. 3. 2003 (G) Akademický senát PedF UK se na svém zasedání dne 18. 3. 2003 připojil k dopisu vyučujících Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a vyzývá členy akademické obce fakulty, aby jej svým podpisem podpořili.
zdroj: http://alfa.pedf.cuni.cz/~www_as/senat.htm

Počítejte s námi!

Otevřený dopis ministryni školství Petře Buzkové a Vládě České republiky

Vážená paní ministryně, vážená vládo,

uplynulo pět let od doby, kdy se ve vládním prohlášení objevilo heslo “řešení motivace a mzdové situace pedagogických pracovníků”. Současná vláda pak vstupovala do Strakovy akademie se závazkem “zvýšit platy pedagogů na úroveň relativně srovnatelnou se zeměmi Evropské unie” a vytvořit “nástroje, které zlepší pracovní podmínky pedagogů a ostatních pracovníků ve školství”. Považovali jsme tedy za samozřejmé, že dojde k uspokojivé změně v oblasti, která má přímý vliv na podobu našeho odborného i soukromého života, jež z velké části určuje naše sociální postavení a velmi zřetelně určuje kvalitativní profil českých vysokých škol. Máme na mysli naše mzdy.

Po letech důvěřivého a následně odevzdaného mlčení jsme se rozhodli vystoupit s přímočarým požadavkem na jejich okamžité radikální zvýšení. Zdráháme se uvěřit, že máte o jejich úrovni pravdivé informace. Ty lze nejlépe získat přímo z našich výplatních pásek, které Vám v případě zájmu rádi zašleme. Lze z nich vyčíst zřetelné podhodnocení pedagogické, vědecké a umělecké práce univerzitních zaměstnanců. Většina z nás je proto stále naléhavěji nucena uvažovat o odchodu ze školství do jiných sfér, kde jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé ohodnoceni v průměru až několikanásobně lépe. Upozorňujeme, že toto krajní rozhodnutí již řada našich, především mladých, vysoce kvalifikovaných kolegů v poslední době uskutečnila. Denně pociťujeme rovněž nezájem nadějných absolventů i renomovaných odborníků o působení na univerzitách. Nám, kteří i přesto zůstáváme, často nezbývá než přivydělávat si mimo hlavní pracovní úvazek.

Pokud jsou naše základní platové výměry, které často nejsou doplněny osobním ohodnocením ani třináctým platem, na takto nedostatečné úrovni, považujeme jakékoliv motivační programy za motivaci pro zoufalce. Jsme z těch, jejichž rodinné rozpočty jsou z minulosti zatíženy investicí do našeho vzdělání. Tato investice se zdá být beznadějně ztrátová.

Odmítáme v tuto chvíli celý problém rozvádět do matoucích detailů a nechávat se vtahovat do nekonečné debaty o navyšování normativů na studenta, přerozdělování financí uvnitř univerzit, rozdílech mezi jednotlivými vysokými školami… Vyzýváme fakulty všech českých vysokých škol, aby se k našemu apelu připojily. Domníváme se, že náš protest je poslední možnou výzvou k nápravě současné situace, která podle nás směřuje k otevřené personální krizi na všech tuzemských vysokých školách.

Bohužel musíme konstatovat, že se naše sociální podmínky promítají jak do postupné ztráty prestiže postu vysokoškolského pedagoga, tak i do znevážení vzdělání jako takového.

Vyzýváme vás k takovému projevu politické vůle, který by jasně deklaroval brzkou nápravu současného stavu. V opačném případě podnikneme další protestní kroky - vyhlášení stávkové pohotovosti, svolání protestních shromáždění akademické obce a v krajním případě vyhlášení stávky v době přijímacího řízení na vysoké školy.

Jako řešení současné situace očekáváme jasný závazek k takovému jednání s vysokými školami (prostřednictvím Rady vysokých škol a České konference rektorů), které zřetelně stanoví nárůst ohraničených mzdových prostředků v následujícím akademickém roce, jejichž stratifikace musí začínat na minimální mzdě odborného asistenta - ta by podle našeho názoru měla převyšovat průměrnou mzdu v České republice.

Mgr. Petr Bilík
Mgr. Luboš Ptáček, Ph.D.
Mgr. Radmila Pavlíčková, Ph.D. – Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
a lidé podepsaní na přiložených podpisových arších

10. 2. 2003, zdroj: http://www.idialog.cz/pocitejte_s_nami/)

Otevřený dopis akademického senátu ETF UK občanům

Mohou si chudé státy dovolit vkládat do vzdělání méně prostředků než státy hospodářsky vyspělé?

PRAHA, 23. 10. 2001 (G) Mohou si chudé státy dovolit vkládat do vzdělání méně prostředků než státy hospodářsky vyspělé? Naše odpověď: státy s nevýkonnou ekonomikou musejí do vzdělání investovat více. Dokládá to příklad zemí, které překonaly ekonomickou stagnaci právě investicemi do vzdělání (např. Irsko). Současná politická reprezentace se však zdá být jiného mínění. Pozorujeme to na těchto příkladech:
1) Zejména mladí vysokoškolští učitelé se nemohou věnovat svému povolání cele, protože si musejí vydělávat v dalších zaměstnáních. A žádná manipulace s čísly nemůže tento fakt zakrýt. Úroveň vysokoškolského vzdělávání je snižována také tím, že nabízené platové ohodnocení neumožňuje přijímat nejlepší domácí či zahraniční odborníky. Současný model financování vysokého školství nedovoluje tento stav změnit.
2) Nepodporuje však ani tolik požadované zavádění nových studijních programů a inovaci stávajících. Naopak je ztěžuje, jak ukazuje příklad UK-ETF: otevřením dvou nových bakalářských programů překročila UK-ETF limit nárůstu financovatelného počtu studentů. V praxi to znamená, že značná část těchto studentů je vyučována zdarma.
Proto podporujeme nejen návrhy na změnu ve financování, ale i snahu vytvořit jeho vhodnější koncepci. Hlavní tíha transformace vysokoškolského systému spočine na školách samotných, ale neobejde bez politické a finanční podpory společnosti a státu. Pokud nebude krize vysokého školství řešena bezodkladně, bude to mít dlouhodobý negativní vliv na ekonomickou výkonnost naší země.

Praha, 23. 10. 2001
Prof. ThDr. Pavel Filipi, děkan UK-ETF; Adam Šůra, student; Tomáš Hančil, Ph.D., místopředseda odborové organizace UK-ETF; Mgr. Zita Nidlová, místopředseda AS UK-ETF
zdroj: http://www.etf.cuni.cz/senat/aktuality.html

Otevřený dopis rektora UK I. Wilhelma členům akademické obce (15. 10. 2001)

TITANIK - otevřený dopis AS 1. LF UK vládě

PRAHA, 2. 4. 2001 (G) Akademický senát 1. lékařské fakulty UK na svém dubnovém zasedání sepsal otevřený dopis vládě ke stavu vysokého školství.
zdroj a plný text výzvy TITANIK: http://www1.lf1.cuni.cz/as1lf/titanic.htm